Amphidromus quadrasi – stromový plž z Filipín
Barevná ulita z tropických korun
Amphidromus quadrasi není mořská mušle, ale ulita suchozemského plže, který žije na stromech a keřích tropických lesů Filipín. Patří do čeledi Camaenidae a do rodu Amphidromus, jehož zástupci jsou mezi sběrateli proslulí svými zářivými barvami a lesklým povrchem. Druh byl vědecky popsán v osmdesátých letech devatenáctého století a nese jméno sběratele Josého Florencia Quadrase, který v té době na Filipínách shromáždil rozsáhlé sbírky měkkýšů.
Rodové jméno Amphidromus lze volně přeložit jako „běžící oběma směry“. Odkazuje na jednu z nejzajímavějších vlastností této skupiny: u mnoha druhů se v téže populaci vyskytují jedinci s ulitou stočenou doprava i doleva. U naprosté většiny plžů je přitom směr stočení pevně daný a opačně stočení jedinci jsou vzácností.
Jak vypadá
Ulita je vejčitě kuželovitá, s několika mírně vypouklými závity a špičatým vrcholem. Dospělé ulity obvykle měří kolem tří až pěti centimetrů. Povrch je hladký a výrazně lesklý, jako by byl nalakovaný. Ústí je oválné, s mírně rozšířeným a ztluštělým pyskem, který bývá bílý nebo světle zbarvený a krásně kontrastuje se zbytkem ulity.
Zbarvení je pro tento druh mimořádně proměnlivé. Setkáte se s ulitami v odstínech sytě citronově žluté, světle zelené, krémové i téměř bílé, často se spirálními pásky v tmavších tónech, například hnědé, zelené nebo fialové. Některé kusy nesou jemné tmavé proužky podél růstových linií, jiné jsou téměř jednobarevné. Vrchol ulity bývá tmavší. Barevná rozmanitost souvisí s tím, že se druh vyskytuje v několika formách a poddruzích, jejichž populace žijí na různých ostrovech.
Poznávací znaky
Rod Amphidromus zahrnuje desítky druhů a jejich rozlišení je často obtížné i pro specialisty, protože mnoho z nich má podobný tvar a proměnlivé zbarvení. Amphidromus quadrasi se vyznačuje poměrně štíhlou, lesklou ulitou se žlutým až nazelenalým podkladem a zřetelnými spirálními pásky. Od jiných filipínských druhů rodu jej odlišuje zejména kombinace tvaru ústí, barvy pysku a uspořádání pásků. Pro spolehlivé určení je vždy důležité znát místo původu.
Čím je výjimečný
Amphidromus quadrasi žije v korunách stromů a na keřích tropických lesů, kde tráví většinu života. Živí se řasami, lišejníky a mikroorganismy, které spásá z povrchu listů a kůry. V období sucha se dokáže přichytit k větvi, uzavřít ústí tenkou blankou a přečkat nepříznivé podmínky v klidu. Aktivní je hlavně za vlhkého počasí a v noci.
Zajímavým tématem je již zmíněný směr stočení ulity. U druhů rodu Amphidromus se v populacích běžně vyskytují levotočiví i pravotočiví jedinci. Vědci tento jev studují, protože pomáhá pochopit, jak se u živočichů vyvíjí tělesná asymetrie a jak ovlivňuje páření. Zářivé barvy ulit pak zřejmě slouží k maskování mezi listy, kde je žlutozelený tón překvapivě nenápadný.
Filipínské ostrovy jsou pro suchozemské plže mimořádně bohatou oblastí. Mnoho druhů zde žije jen na jednom ostrově nebo v malé oblasti, a proto jsou ulity z tohoto regionu cenným dokladem přírodní rozmanitosti jihovýchodní Asie.
Kam se hodí
Díky své barevnosti a lesku je Amphidromus quadrasi výraznou ozdobou sbírky, zvlášť vedle mořských lastur, s nimiž tvoří zajímavý kontrast. Hodí se do vitríny, do sbírkové krabičky s oddíly nebo pod skleněnou kopuli. Na knihovně či pracovním stole vnese do interiéru svěží barevný akcent. Je také pěkným dárkem pro sběratele, kteří chtějí rozšířit sbírku o suchozemské plže.
Podobné kousky najdete v kategorii Camaenidae.
Péče a manipulace
Ulitu chraňte před přímým sluncem, protože zářivé barvy suchozemských plžů mohou na světle blednout, a také před pádem, neboť stěna ulity je tenčí než u mořských lastur. Prach setřete měkkým hadříkem nebo štětcem. Nepoužívejte chemické čističe ani ocet. Pro oživení lesku stačí kapka oleje rozetřená do sucha.
Podrobnější informace o tomto druhu najdete na anglické Wikipedii.
Přírodní originál
Každá lastura je originál vytvořený přírodou. Velikost, tvar, barva i kresba se proto u jednotlivých kusů liší a vaše mušle nebude vypadat úplně stejně jako ta na fotografii. Drobné nerovnosti nebo stopy po životě v přírodě nejsou vadou, ale součástí jejího příběhu.












