Drupa morum – drobný plž s fialovým ústím

Hrbolatá schránka, která připomíná zralou moruši

Drupa morum je drobný, ale nezaměnitelný mořský plž z čeledi ostranovitých (Muricidae), je tedy příbuzný známým murexům. Poprvé ho popsal německý přírodovědec Peter Friedrich Röding už v roce 1798. Rodové jméno Drupa vychází z latinského označení pro zralý, dužnatý plod, jakým je třeba oliva, a druhové jméno morum znamená latinsky moruše. Obě slova dohromady vystihují vzhled schránky přesně: díky hustě nahloučeným tmavým hrbolkům schránka opravdu vypadá jako malá moruše. Anglicky se druhu říká „purple drupe“ podle fialového ústí, na Havaji je znám pod jménem makaloa.

Jak vypadá

Schránka je pevná, silnostěnná a vejčitá, s velmi nízkým závitem a mohutným posledním závitem, takže působí spíš zavalitě než špičatě. Povrch je bílý a hustě pokrytý tmavě hnědými až černými hrboly a kratšími trny, které jsou uspořádané do spirálových řad. Skutečná krása je ale na spodní straně. Úzké ústí září sytě fialovou až levandulovou barvou a lemuje ho několik silných bílých zoubků, které mu dávají zubatý vzhled. Při bližším pohledu si všimnete i výrazných řas na vnitřním pysku. Kontrast tmavého drsného povrchu a hladkého fialového ústí je přesně to, proč je tento druh mezi sběrateli tak oblíbený.

Velikost se pohybuje zhruba mezi 2 a 5 cm, přičemž pět centimetrů je u tohoto druhu už horní hranice. Jde tedy o drobný kus, který ale díky výrazným barvám a plastickému povrchu upoutá pozornost i vedle mnohem větších mušlí.

Poznávací znaky

• zavalitá, téměř kulovitá schránka s velmi nízkým závitem,
• bílý podklad hustě posetý tmavými hrboly a krátkými trny ve spirálových řadách,
• úzké ústí v odstínech sytě fialové až levandulové,
• silné bílé zoubky lemující vnější okraj ústí,
• na vnitřním pysku tři výrazné řasy, patrné při pohledu do ústí.

Čím je výjimečná

Drupa morum žije v tropických a subtropických vodách Indopacifiku. Obývá skalnaté pobřeží a mělké útesy, kde se ukrývá ve štěrbinách a skulinách v nejnižší části přílivové zóny a v mělké vodě do hloubky několika metrů. Schránky živých plžů bývají často porostlé vápnitými červenými řasami, takže v přírodě splývají s okolními kameny. Proto se u sběratelských kusů občas objeví drobné stopy po životě na skalách, které k přírodnímu původu mušle patří.

Stejně jako ostatní ostranovití je i tento plž dravec. Živí se především mnohoštětinatci, kteří se skrývají v otvorech ve vápenci, ale na jeho jídelníčku se objevují i další bezobratlí, například sumýšovci nebo drobní korýši. V rámci druhu se dnes rozlišují dva poddruhy. Ve starší literatuře najdete tento druh také pod jmény Ricinula horrida nebo Drupa violacea, která se považují už jen za synonyma.

Kam se hodí

Drobná velikost z této mušle dělá ideální kus do sbírky, do prosklené skříňky, do misky s pískem nebo do skupinky menších mušlí. Vynikne zvlášť tehdy, když je položená ústím nahoru, aby bylo vidět fialové zbarvení. Skvěle se kombinuje s bílými a světlými druhy, vedle kterých její tmavý povrch ještě víc vyniká. Uplatní se i v přírodovědných ukázkách jako příklad plže, jenž se přizpůsobil životu na skalnatém pobřeží, nebo jako drobný dárek pro sběratele, který ve své sbírce ostranovitých plžů ještě nemá tento výrazný druh.

Podobné kousky najdete v kategorii Muricidae.

Péče a manipulace

Schránka je díky silným stěnám velmi odolná. Prach z hrbolatého povrchu nejlépe odstraníte měkkým štětcem, případně ji můžete krátce opláchnout vlažnou vodou a nechat důkladně vyschnout. Nepoužívejte čisticí prostředky ani kyseliny, které by mohly narušit povrch a oslabit barvu ústí. Fialové odstíny mohou na přímém slunci časem vyblednout, proto mušli vystavujte raději mimo ostré světlo. Při manipulaci dejte pozor na drobné trny, které se při pádu na tvrdou podložku mohou odlomit.

Podrobnější informace o tomto druhu najdete na anglické Wikipedii.

Přírodní originál

Každá lastura je originál vytvořený přírodou. Velikost, tvar, barva i kresba se proto u jednotlivých kusů liší a vaše mušle nebude vypadat úplně stejně jako ta na fotografii. Drobné nerovnosti nebo stopy po životě v moři nejsou vadou, ale součástí jejího příběhu.